Jste zde: Region mohelnicko > Obec Líšnice

Obec Líšnice

Obec s částí Vyšehorky je známá četnými archeologickými nálezy. A také krásnou přírodou v okolí.

GPS: 49.75489444N, 16.87814167E

Fotogalerie

Popis
Kontakty

Obec Líšnice je rozprostřena kolem silnice asi šest kilometrů jihozápadně od Mohelnice v kotlině na úbočí Bouzovské vrchoviny ve výšce 318 metrů nad mořem. Leží v okolí potoka Podhrádku (Líšničky).

Dnes malá obec s méně než třemi sty obyvateli byla v minulosti centrem panství a v létech 1418–1764 byla v listinách nazývána městečkem. Ve znaku byl původně anděl, pozdějším znakem dochovaným na pečetidle z 18. století je modrý štít se zlatým lvem držícím v tlapách šesticípou hvězdu.

Do seznamu nemovitých kulturních památek je zapsána středověká tvrz, jejíž zbytky se nacházejí v lese nad obcí, kaplička a dva milníky na okrajích vsi.

K místním památkám náleží také kříž uprostřed návsi, který dříve stál před místním kostelíkem zbořeným po druhé světové válce a kříž z roku 1884 u cesty do Vyšehorek.

Oblast Líšnice byla osídlena již v době předhistorické, což dokládají keramické nálezy. Líšnice sama vznikla patrně ve 13. století, kdy tvořila podhradí opevněného sídla dnes neznámého jména. Ve 14. století tady byl svobodný statek s tvrzí, jež náležely jedné z větví rodu Kunštátského. První zmínka o Líšnici pochází z roku 1348, kdy byla v držení Bočka z Kunštátu, jehož potomci se také po Líšnici jmenovali. V roce 1418 je Líšnice poprvé uváděna jako městečko spadající do vlastnictví bratrů Oldřicha a Heralta z Kunštátu a Líšnice. Heralt (1397–1444), který se roku 1420 stává samostatným pánem líšnického statku je nejvýraznější postavou líšnické historie. Byl spřízněn s Viktorinem, otcem budoucího českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad a po jeho smrti se stal Jiříkovým poručníkem a správcem jeho statků. Proslavil se především svými loupežnými výpravami, které dvě desetiletí podnikal ze své líšnické tvrze. Kunštátskému rodu náležela Líšnice až do roku 1494. Poté byla vlastnictví řady různých majitelů až do roku 1656, kdy byla obec připojena k panství žádlovickému, k němuž náležela až do zrušení vrchnostenského zřízení v roce 1848.

Líšnice – Vyšehorky

Tato 400 metrů dlouhá zemědělská vesnička leží ve svazích v nadmořské výšce 360 metrů poblíž cesty z Mohelnice do Moravské Třebové, na trase mezi Podolím a Líšnicí. Polní cestou je dostupná také z Újezda u Mohelnice a z Mírova (zelená turistická značka). Původní český název vesnice Vyšehoří byl odvozený snad z jejího umístění na vyvýšenině, současné jméno Vyšehorky obec získala roku 1949 z nařízení úřadů. Toto přejmenování mělo ves odlišit od jiného Vyšehoří v Šumperském okrese. Německý název Allerheiligen je odvoz od místního kostela zasvěceného všem svatým. Vyšehorky byly založeny v 13. století v rámci kolonizace prováděné pány z Kunštátu, respektive jejich líšnickou větví. K líšnickému panství náležely do roku 1551. Tehdy ves získali majitelé podolského panství Kobylkové z Kobylího. Pro účast ve stavovském povstání byl tomuto rodu roku 1620 zkonfiskován majetek a Vyšehorky přešly pod přímou správu olomouckých biskupů. Dominantou vsi i širokého okolí je kostel Všech svatých, stojící uprostřed kruhové návsi. Dříve byl obehnán ohradní zdí, z níž se dochovala pouze část na jižní straně s barokní vstupní branou. Součástí areálu kostela je klasicistní kamenný kříž z roku 1807, nesoucí doznívající rokokové prvky. Vyšehorský kostelík patří k nejvýznamnějším a nejkrásnějším památkám Mohelnického regionu.